....Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině....

Návyk nebo slabost ?

5. února 2007 v 21:38 |  Mé šílené já
Dělám to vždycky, když je mi zle a když chci bejt sama...Možná je to dost uťáplý, ale jako malý dítě zalezu pod stůl.
Možná to je blbost, ale někdy mi to dost pomůže. Prostě se tam schovám a nad ničím nepřemýšlí.
Dělám to už od malička.Schovám se před špatnou náladou, před problémy, před vším...před okolním světem, někdy i sama před sebou.
A proč to píšu...protože už mi dlouho nebylo tak abych se tam musela zašít...akorát dneska mi to přišlo dost nezbytný...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lyn Lyn | Web | 6. února 2007 v 9:18 | Reagovat

není to uťáplý.zůstaň tam dokud nevyjde slunce..;)

2 Chouchou Chouchou | Web | 6. února 2007 v 11:31 | Reagovat

Všichni hledáme nějakou tu jistotu, pevný bod, od kterého se můžeme odrazit....známe ten pocit, schoulit se, někde v koutku a stát se neviditelnými...největší pocit bezpečí jsme měli v lůně maminky....možná proto se choulíme do polohy plodu, možná proto těsný prostor pod stolem...

Nebýt "uťáplí" - v tom bych viděl problém....musí to být roztomilé, vidět Tě lézt pod stůl..chtěl bych být muškou jenom zlatou a.....

3 pleidwaag pleidwaag | 6. února 2007 v 14:18 | Reagovat

To jde, schovat se sama před sebou? Docela bych to teď potřebovala..

Proč já jsem si jen nenavykla zalézt pod stůl a utéct tím od problémů a nálady? ;) hodilo by se to...

4 Numi Numi | Web | 6. února 2007 v 17:44 | Reagovat

nikdy neni pozdě začít :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama