....Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině....

Pšššt...

18. února 2007 v 23:36 | Numi |  Osobní vichřice


Já nevím...Je to divný hodně divný...Nejdřív tu není, chvíli zase jo. Chvíli tak a chvíli zase tak. A já? nějak sem se do toho všeho zamotala. Nějak si pořádně neuvědomuju co chci. Chvíli je mi jedno jak to bude, chvíli se mi z toho všeho chci brečet, protože se bojim, že to nedopadne tak jak chci. Že se prostě spálim, že to skončí úplným opakem a že budu nešťadstná...Nemám ve zvyku se z věcí hned rozbrečet. I kdybych chtěla. Neumim to. Strašně se bojím...

Z filmu Noting Hill - právě teď řekla tohle: ..."a nezapoměň, že sem jen holka, která stojí před klukem a žádá ho aby jí miloval...."
nevim, proč to sem dávám, jen mě ta věta zaujala ale moc nepomohla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pleidwaag pleidwaag | 19. února 2007 v 11:48 | Reagovat

Pořád je šance, že to dopadne dobře, ne? Jen se na to koukni z lepší stránky a nesmutni..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama